Recenze – Keeping up with Panna orleánská

Reality show je založená na zobrazení „reálného“ života „reálných“ osob. Základem jsou konflikty vyvolané nápadnou charakterovou odlišností účinkujících, což způsobuje neschopnost odtrhnout od sledovaného oči. Na podobné bázi funguje i inscenace Svatá Jana zrežírovaná Monikou Strzepkovou a odehraná studenty AST Kraków. Hlavní hrdinku se autoři rozhodli roztříštit mezi pět hereček, čímž se povedlo vytvořit několik různých variant Panny orleánské.

Nejvýraznější z nich je hned její první podoba (Melania Kowalczyk). Janina schopnost slyšet hlas Boha vyznívá jako důsledek duševního onemocnění. Neustále se svíjí v křečích a opakuje, že musí do války zejména kvůli svému Pánovi. Z toho důvodu evokuje vyobrazení spíše určitou formu náboženského fanatismu. Další důležitou podobu Jany ztvárňuje Kinga Bobkowska. Kvůli sérii bojových pozic, které za doprovodu hudby předvádí, připomíná už od příchodu na jeviště válečnici. Iluze o Bohově věrné zastánkyni se však vytratí v momentě, kdy se začne oddávat vlastním sexuálním pudům.

Roztříštěnost postavy hlavní hrdinky se jeví jako efektivní rozhodnutí odpovídající i atmosféře reality show. Všechny postavy se nachází v různých koutech jedné místnosti a řeší, jak se zbavit Jany. Součást scénografického řešení také tvoří neustále přítomná projekce dodávající inscenaci dynamiku. Na začátku se objeví několik krátkých videí, v nichž nechybí Donald Trump, hořící prales, nebo velkochov drůbeže. 

Zobrazované výjevy odkazují k tématům, jimiž se společnost denně zaobírá. Nikdo z přítomných jim však nevěnuje pozornost. Běží v pozadí jako televize v domácnosti, jejíž puštění slouží k pouhému podkresu obvyklého života. Každá z postav žije v místnosti nacházející se mimo realitu. Pokoj je jejich vlastním světem a nad tím, co se děje „venku“, se nikterak nepozastavují. Stejně tak, jako si nevšímají problémů, které by jim Jana pomohla vyřešit, kdyby ji nechtěli nechat uhořet. 

Zdeňka Horváthová (DAMU)