Představení, "De Bakchanten" - hudební divadlo, vzniklo na základě Euripidovy tragédie "Bakchantky".
V květnu 2005, zmíněným autorským představením absolvoval Herman Tierlinck Institut básník Floris Schillebeeckx.
Na představení spolupracoval se svým spolužákem a hudebníkem Samem Wautersem. Společně přepracovali originál Euripidova textu a
transformovali jej do rokové opery. Věrni odkazu Franka Zappy a Toma Waitse, se jedná o příval, sled pečlivě navzájem navazujících
písní, se zachovanými Euripidovými jednáními a sbory.
Thus, Schillebeeckx a Wauters odvozují hru ze zpívaných dialogů mezi hlavními hrdiny, Pedntheem a Dionýsem.
Téma "bakchantek" je bojem mezi rozumem a citem, mezi silou a vírou, ztělesněná postavou Penthea, krále Théb a Dionýsa,
smrtelným potomkem Diovým.
Floris Schillebeeckx (kytara, vokály, Pentheus) a Sam Wauters (vokály, kytara, klavír, Dionýsos) jsou doprovázeni na baskytaru
Robinem Aertsem a Hansem Dockxem na bicí.
Na počátku roku 2006 se s představením "De bakchanten" tvůrci zúčastnili i festivalu Theatre by the sea v Ostende a Kongfestival v
Ghentu.
V Belgii se představení dostalo příznivých ohlasů, jako např. "…mimořádně plynulý text" a "…nepřerušený sled hudebních stylů a
smyslu pro drama a pojetí, na něž by mohl být hrdý i Nick Cave …"
Schillebeeckx and Wauters, kteří se potkali ve zmiňovaném projektu, směřují k vybudování nového divadelního slovníku, který
vzdává hold strukturám a stylům vycházejícím z tradice současných hudebních textařů. Dotýkají se hudební kultury a repertoáru,
který je určen zejména a mladým divákům; publikum by se mělo vyčlenit spíše z návšzěvníků rokových koncertů než z tradičního
divadelního publika.
V současné době se zkouší "Combattimento" adaptace Monteverdiho "dramma in musica", popisující smrtelnou bitvu mezi protikladnými,
nepřátelskými kulturami.
Combattimento pro vokály, dvě piána, tanečnici a video, bude absolventským projektem Sama Wauterse. Začátek produkcí se plánuje na
leden 2007.
De Bakchanten a Combattimento jsou dva ze tří plánovaných projektů, které iniciuje Herman Teirlinck Institut v rámci jeho výzkumnéhor
programu "Metodologie nových forem, malé škály, současného hudebního divadla". Tento program se snaží na hudební divadlo dívat "z
druhé strany", ne z té "mega", kterou reprezentují muzikály jako např. Cats, Fantom opery nebo Vlasy, ale z pohledu nekomerčního a
založeného na uměleckém a nesmlouvavém základu. Ačkoliv se jedná o poměrně mladý žánr, do Belgie se rychlým tempem dostává díky
takovým společnostem jakými jsou Muziktheater Transparent, Walpurgis, LOD.
Výzkumný program je relevantní hned na několika úrovních. Tou základní je, že dovoluje autorovi najít si své místo na trhu,
způsobem a cestou jakou si sám metodologicky zvolí. Další úrovní je inovace tohoto fenoménu v rámci uměleckých studií. A konečně,
divákům se nabízí alternativa grandiózních a velkých komerčních muzikálů a hudebních divadel.
Antverp University College je domovem pro tři prominentní umělecké instituce: Královská vlámská hudební konzervatoř, Herman
Teirlinck Institut (HTI) a Vyšší taneční institut, které dohromady tvoří Fakultu dramatických umění, hudby a tance.
HTI nese své jméno po významném vlámském autorovi, učiteli a vzdělanci, který v roce 1946 založil herecké studio v Antverpách,
jenž vychovalo generace belgických divadelníků.
V roce 2001 se škola sloučila a vznikla současná formace, která je součástí Antverp University College. Škola poskytuje bakalářský
a magisterský obor.
HTI se dělí do tří hlavních a důležitých specializací: hraní, slovo, autor-představitel
Hraní pokládá do středu pozornosti studentovu osobnost. Předpokladem je, že jedinečnost osobnosti je hlavním kritériem osnov.
Důraz výuky je zejména na vytříbení představivosti a stupňování si uvědomění si sama sebe a světa. Studium se nese na vlně
vzájemné stimulující práce všech, jako osobností, více než na hierarchii učitel a podřízený žák.
Slovní vyjadřování se určeno kreativním studentům vykazujícím slovní stylizační potenciál.
Tato specializace nevychovává herce, ale performery schopné vyjadřovat se a hrát si se slovy. Studenti sebe sami konfrontují s
publikem během představení a audiovizuálních prostředcích. Studenti se specializují na rozhlasové produkce a dokumentaristiku,
interview a mediální kritiku. Dále se v tomto oboru vyučuje i filozofie, historie, umělecké psaní …
Autor-představitel je specializace, která by se mohla pokládat za startovní bod pro vlastní tvorbu a její produkci. Obrovský
důraz je zde kladen, kromě tradičně vyučovaných předmětů, na individuální výuku. Fakulta má několik performerů, kteří jsou aktivní
a pracují v nejrůznějších divadelních a hudebních stylech.
HTI omezuje svoji výuku na holandštinu a vlámštimu; dostupné tak pro Belgii a Holandsko. Na základě Boloňské deklarace o dalším
vzdělávání v rámci EU se škola snaží postupně otvírat a vítat i studenti ze zahraničí.
V několika minulých letech HTI přihlásilo svá představení na festival divadelních škol v Amsterdamu. V červnu 2006 získalo
představení Petere Handkeho Publikumsbeschimpfung dvě z cen festivalu. Studenti HTI mají jako praktikanti svá absolventská
představení ve vlámském národním rozhlase a několika známých belgických a holandských divadelních souborech.
Mezi významné osobnosti fakulty patří: Patricia Beysens a Steve Dugardin (zpěv), Kristien Hemmerechts a Bart Moeyaert (authors),
Dora van der Groen a Ivo van Hove (režie), Toon Brouwers (věda a výzkum).
Floris Schillebeeckx - po absolvování Herman Teirlinck Institut věděl, že jeho působení, coby autora, na akademickém poli nebude
to pravé. Věnuje se vlastní divadelní vlámské tvorbě, vytvořil několik krátkých filmů a pravidelně otiskuje svoji poezii.
Sam Wauters původně začal v Antverp Jazz Studiu jako pianista. Byl součástí několika rock-and-roll skupin. V programu HTI
(autor-představitel) se projevil jako textař písní, ale i jako výborný herec.
Představení: Tvoje pivo.../The Killers
Adaptácia dvoch poviedok Charlesa Bukowského na tému - "Všetci sme v spároch rovnakého osudu.
Tvorcovia sa snažili "manipulovať s osudom" - a navyšlo to... Spojenie živej hudby, projekcie a divadelnej adaptácie do osobitého
tvaru.
"Inscenáciu naštudoval poslucháč piateho ročníka Katedry réžie a dramaturgie Jozef Charfaoui pod vedením Profesora Ľubomíra
Vajdičku so študentami štvrtého a tretieho ročníka Katedry herectva -pod vedením Profesora Martina Hubu a Profesorky Emílie
Vášáryovej. Scénu a kostým k inscenácii vytvoril poslucháč piateho ročnýka Katedry scénického a kostýmového výtvarníctva Adam
Róbert Laš, pod vedením Profesora Jozefa Cillera. Poslucháčov Katedry divadelného manažmentu Romana Kočára a Dariu Frankovú
pedagogicky viedla Doc. Mgr. art Svetlana Waradzinová.
Představení: Bier Fur Frauen
Poetické zhuštěné vypravování velmi opilých žen. Reportáže ze středozemě opilosti. Pokusy o řeč a o mluvení pukají jako puchýřky
pivovarských kvasnic.
Tři rozdílné ženy se potkají v blíže neurčeném a nedefinovaném prostoru a hovoří spolu o všem, o všem kromě alkoholu. Nicméně,
téma alkoholu visí ve vzduchu v každém okamžiku. Co znamená pivníkonzum pro komunikaci mezi lidmi? Co se děje s porozuměním mezi
lidmi? Kdo je místo pro agresi a kde místo pro pokoj a klid? Existuje nějaká specifická ženská opilost? Kde je vážnost a kde
komičnost toho stavu? A konečně: proč jsme vždycky tak existencionální a náhle k sobě tak lidští, když jsme se opili?
Vysoká škola Folkwang je jednou z nejvýznamnějších vysokých škol v Německu. Založena byla v roce 1927-1928 Kurtem Joosem a Rudolfem
Schulzem Dornburgem. Jak se škola dostala ke svému jménu?
Karl Ernst Osthaus (1874-1921), sběratel umění a patron v Hagenu, založil v roce 1902 muzeum. Vybral i jeho jméno: Folkwang.
Folkwang bylo sídlo bohyně Freyi - germánské bohyně lásky a krásy. V roce 1922 se koupí dostalo muzeum do Essenu. Odtud i dnešní název
školy.
Jedná se o školu, která se svou výukou zaměřuje na hudbu, divadlo a tanec. Studium je navzájem propojeno jednotlivými projekty a
pracemi.
V oblasti střetu tradice a moderního pojetí, je Folkwang na straně nových metod, forem a inovačního umění. Pojetí školy odpovídají
i jednotlivé typy a formy studia.
Představení: Maria Stuart
Postavy Marie a Alžběty jsou každá hrána dvěma herečkami. Představují jejich dvě tváře - jednu politickou a druhou ženskou, osobu vystupující oficiálně a v soukromí, a také jejich vnitřní boj.
Příběh je založen na intrikách a kriminálních aférách.
Představení: Midsummer Night´s Dream, Trans-opera
Autoři inscenace se snažili dát známé klasické hře novou moderní tvář. Veškeré texty jsou zpívány. Skladatel Leszek Mozdzer
spojil několik muzikálových typů jako je jazz, rock, etno a klubová hudba. Režisér Wojciech Kościelniak označil hru jako
"trans-opera": chtěli jsme vytvořit hru jako Jesus Christ Superstar, použít nové hudební trendy. Barevné kostýmy, choreografie a
jedinečná hudba přináší atmosféru lásky a neobvyklých dobrodružství jednotlivých postav.
Představení je inscenováno studenty 3. a 4. ročníku. Pro studenty 4. ročníku se zároveň jedná o absolventské představení.
Díky charakteru předstaevní mohou studenti projevit nejen své herecké schopnosti, ale i pěvecké a taneční.
Režisér Wojciech Kościelniak působí jako režisér muzikálu od roku 1995. Spolupracoval s mnohými polskými divadly a režíroval
např. Hair či Sen noci svatojánské.
Skladatel Leszek Mozdzer, světově proslulý polský pianista, svým stylem rozpoznatelný. Mísí elektrickou hudbu s klasickou a
současnou, ačkoliv kritiky bývá označován jako jazzman. Je vítězem několik prestižních ocenění, jako např. 1. místo na
International Competiton of Jazz Improvisation v Katovicích, 10x vyhrál v anketě čtenářů "Jazz Forum" v kategorii piano, 2x byl
Hudebníkem roku a získal ocenění Fryderyk ´98.
Státní škola dramatických umění Ludwika Solskeho (PWSTA) v Krakově byl založena v roce 1946. Za svůj vznik vděčí jednomu z
nejvýznamnějších polských herců a režisérů, Juliuszovi Osterwovi (1885-1947). Jeho tvorba byla silně ovlivněna Tairovem a
Stanislavským. V roce 1919 založil Osterwa i skupinu pro výzkum polského divadla, Reduta. Na jeho duchovní i umělecký odkaz
navázal Jerzy Grotowski.Sloučením tří divadelních studií v Krakově položil Osterwa základ dnešní státní škole (PSWTA). Dnešní
název má škola od roku 1955. Další pracoviště školy bylo zřízeno v roce 1979 ve Wroclavi, kam byla v roce 1972 přeložena i fakulta
loutkařská. V Krakově jsou dvě fakulty - herecká (činohra a muzikál), režie a dramaturgie, další dvě fakulty jsou ve Wroclavi -
herecká (pantomina a pohyb), loutkařská.
Praktickou výuka studentům poskytovali a poskytují osobnosti ve svých oborech. Za všechny např. Erwin Axer, Anna Dymna, Jerzy
Jarocki, Tadeusz Kantor, Ewa Lašsek, Edward Linde-Lubaszenko, Jan Peszek, Krystyna Skuszanka, Jerzy Stuhr, Jerzy Trela a Krystyna
Zachwatowicz…and many more.
Jedinečný charakter školy je jistě dotvořen i úzkou spoluprácí s krakovskými divadly. V současné době jsou umělecké semináře a
workshopy vedeny např. Andrzejem Wajdou, Andrzejem Sewerynem, Grzegorzem Jarzynem nebo Pawlem Miśkiewiczem…
Představení: Nora Nora
Cílem režie je přivést moderní filmový střih na divadelní scénu a zkombinovat prvky rychlosti a zhušťování filmu s kouzlem a iluzí,
které jsou typické pro divadlo. Termín nejlépe vystihující inscenaci je "čtyř-rozměrný film".
Evald Flisar je jeden z nejvýraznějších moderních Slovinských dramatiků a spisovatelů. Jeho hry nejsou uváděny pouze ve Slovinských
divadlech ale také jinde ve světě (např. Rakousko, Egypt, UK,...). Minulý rok obdržela Nora Nora Grum Award jako nejlepší Slovinská
hra. Nora Nora není jen tak obyčejnou parafrází Ibsenovy známé hry. Je to výzva pro každého režiséra.
Představení : The Better
V této hře se setkáváme s prostitutkami, lesbičkami, homosexuály, incestní láskou mezi sourozenci atd. Hra však toto vše ukazuje ne
jako špatné, ale jako lepší. Postavy jsou "lepší" ne kvůli tomu, že cítí lásku jiným způsobem, ale protože jsou důvěryhodné.
Inscenace Království, dosud neinscenovaný text významné české dramatičky Lenky Lagronové, sleduje pod groteskní i obrazivou lupou
putování hlavní hrdinky za živou vodou, v jejíž pramen už všichni ostatní přestali věřit. A tak Beátka dychtí, Marta sedí, David
kutí a Šimona loví…Všichni pod střechou jednoho světa, kde se nám nad mísou plnou medu nedostává sladkosti.
V prostředí současné dramatiky byl pro studenty text Lenky Lagronové skutečně zjevením. Jednak tématem a pak jeho neobvyklým a
nebanálním zpracováním, do čehož spadá i autorčin jazyk, který přes svou osobitou poetičnost neztrácí vtip a rafinovanost při
rozehrávání takového tématu, jako je hledání cesty ke svobodnému rozhodování o sobě sama v prostředí, kde se zdá takové hledání
jako holý nesmysl.
Jelikož Království bylo první inscenací letošního absolventského ročníku katedry činoherního divadla DAMU, chtěli jsme, aby se za
téma představení mohli herci opravdu postavit. Snažili jsme se pak rozehrát toto téma tak, aby samotné představení bylo jak pro
herce, tak pro diváky spíš příjemným setkáním při řešení (společného) problému
Představení : " Waiting for..."
Představení Čekání na... režírované samotnými studenty odhaluje jejich osobnosti nejzajímavějším způsobem. Představení také
předkládá novou formu herectví v oblasti absurdního žánru.
V tomto představení hrají čtyři herci, všichni studenti čtvrtého ročníku. Během tří a půl let studia na univerzitě dokázali,
že jsou ochotnými a talentovanými studenty - jsou to herci, kteří velice stojí o to stát se po vystudování univerzity profesionály.
Představení bylo k inscenování vybráno samotnými studenty, kteří na představení pracovali sami s pomocí pouze dvou lidí odpovědných
za zvuk, který můžeme slyšet během představení, a za make-up.
Čekání na... je jedním ze závěrečných projektů studentů čtvrtého ročníku, studujících na herecké fakultě. Délka studia na této
herecké fakultě je čtyři roky a probíhá pouze prezenčně.
Představení: At Midnight Under the North Sun
Nejrozmanitější přístupy k uvádění Ibsenových dramat přiměly k jejich vyjádření skrz moderní tanec a herectví. Šest rozdílných
tanečních asociací (prvků..) spojených inspirací, zklamáním a nadějí, ukazují cestu každého tvůrce....
Tvůrčí tým se skládá z mladých lidí, kteří se snaží realizovat v nových formách moderního divadla. Dramaturg Yurii Dachev je známý
a uznávaný "inovátor" nejen v Bulharsku. Hudba je složena začínajícími skladateli, kteří se v divadelním prostoru snaží
experimentovat. Mira Kalamanova je postgraduální studentka scénografie a na profesionální scéně obdržela již mnoho prestižních
ocenění. Režisérka Petya Stoylova je uznávaná choreografka a profesorka a vedoucí "Ateliéru pohybu" na National Academy for Theatre
and Film Arts.
Představení : Jeux de l´Espace
Hlavními myšlenkami představení studentů 2. ročníku je ukázat jejich fyzické schopnosti a koncentraci, předvést netradiční práci s
lidským tělem a kreativitu.
Představení se sestává z jedné velké scény a několika menších, což je inspirováno nejrůznějšímí způsoby provedení inscenace.
Skládá se ze dvou částí - první je koncipována jako choreografie na klasickou hudbou (Mozart), ovšem použité jsou neklasické
pohybové prvky. Druhá část je založená na bázi pantomimy, která se skládá z drobnějších, na sebe navazujících příběhů.
VGIK, nejstarší filmová škola na světě, byla založena roku 1919. Zpočátku měla pouze jedno oddělení zaměřené na filmové herce.
Ale od roku 1923 škola začala přijímat studenty pro Directing department, Camera department, Production design department a
Screenwriting department, později i Economics department. V roce 1934 se filmová škola stala Higher State Institute of
Cinematography. Mnoho významných filmových tvůrců mělo možnost zde studovat. Několik z nich se stalo pedagogy na této škole a
vyučují novou generaci studentů. Mezi ně patří např.: A. Dovzhenko, G.Kozintsev, M.Romm, S.Gerasimov, S.Yutkevich, I.Talankin,
L.Kulidjanov, R.Karmen, N.Mordyukova, S.Bondarchuk, N.Burlyaev, R.Khamdamov, S.Paradjanov, V.Shukshin, E.Gabrilovich, A.Sokurov,
A.Tarkovsky, N.Mikhalkov, A.Batalov, K.Muratova, A.Konchalovsky..
I mnoho zahraničních filmových tvůrců jako Tonino Guerro(Itálie), Krzystof Zanussi, Andrzej Wajda(Polsko), Anri Alecan(Francie),
Jack Valenti(USA) dosáhli ohodnocení "Doctor Honoris Causa" této školy.
V současnosti se VGIK zaměřuje na filmové tvůrce pro kinematografii, divadlo, video, Tv, Média a další umělecké činnosti v
následujících odvětvích:herectví, režie, filmová kritika, fotografie, management atd.
Partneři festivalu:
