OFF-Recenze – IZOLACE Č. 250

(Ne)živá izolácia 

Zložitá spleť myšlienok. Náhle zmeny pocitov. Od prvotnej a prudkej zvedavosti cez postupne narastajúci smútok a prichádzajúci strach. Nakoniec ho vystriedal pocit hnevu, ktorý mi intenzívne bušil vo vnútri tela niekoľko desiatok minút, po pozretí Izolace č. 250. 

Myslím si, že bakalársky projekt reflektuje dobu, v ktorej sa nachádzame práve teraz. V (ne)živej izolácii, v stále pretrvavajúcom a nekončiacom pandemickom svete, plnom príkazov a zákazov, ktoré nikam nemiznú, skôr sa len znásobujú. Enormne. Sociálny kontakt je dôležitý, no v súčasnosti je skôr nemožný. Nechceme byť neznámymi a zomierajúcimi subjektami medzi štyrmi tesnými stenami, chceme žiť.

Dominika Horváthová (VŠMU) 

Iluze izolace

Izolace. Karanténa. Žádné sociální kontakty, naše každodennost. V inscenaci se odráží momentální problémy každého z nás, ale možná až v moc odlehčené atmosféře. Hudba, ani volba barev nevyvolávají žádoucí frustraci, ba naopak – vyrovnanost a klid. Zato stínohra spojená s projekcí mě nepřestává fascinovat. Divák se, za normálního provozu, ocitá v prostoru mezi plátny a stává se součástí představení, kde má možnost sledovat obě zkosená plátna i prostor za plachtou současně. Otázkou zůstává, zda by nebylo lepší do rolí obsadit herečky, jejichž jednání by bylo dynamičtější, jelikož na konci se očekávané gradace divák nedočkává.

Zuzana Macourková (UPOL)