25. ročník

Nové Dionýsie

Je až neuvěřitelné, kolik měly starověké Dionýsie a náš festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER společného.

Oslava divadla a radosti ze života v té nejčistší formě. Veselí s kulturním přesahem, přátelské střetávání se, výměna názorů.

Na tu jejich divadelní přehlídku dorazila celá tehdejší obec, hosté z celého tehdy známého světa a po několik dní spolu všichni seděli v divadle.

Lidská společnost si v těch dobách potřebovala ustanovit základní etická a morální pravidla, ve svých mýtech tuto potřebu odrážela a divadlo (které mělo jakožto moderní médium zprostředkovat tyto myšlenky i méně vzdělaným lidem – dnes je to idea skoro k smíchu – nebo ne?) mělo moc nastolit diskuzi a přímo konfrontovat diváky se zobrazovaným.

Řeč je o antickém Řecku a jeho divadle.

Divadle, které bylo spjaté s duchovní rovinou, vycházelo z náboženského rituálu, který nejspíš vycházel z dlouhodobých pozorování okolní přírody. Brutální separace kulturního, duchovního a vědeckého přístupu nejspíš je v jednotlivých odbornostech nevyhnutelná, ale v těch základních lidských prožitcích nejspíš zavrženíhodná.

Téma pro 25. ročník Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER podle nás odráží to důležité, co umožnilo divadlu přežít, samotné jeho kořeny, pevně zapuštěné do naší kultury, odolávající pesticidní přízemnosti všedního dne.

Jednotu v rozmanitosti.

A tak tu máme stovky tvarů a žánrů, z nichž můžeme maximálně tak ochutnat – snaha pojmout je všechny by se podobala římskému způsobu orgiastického stolování... A tohle není ta antika, ke které bychom se chtěli vracet.

Ledaže...

TOPlist